IVAN BERGMANN - Osmnáctiletý vítěz houslových kurzů Josef Špaček si život bez houslí nedokáže představit
Housle jsou pro něj radost i dřina
Luhačovice - Vítězem letních houslových kurzů Václava Hudečka se letos v Luhačovicích stal osmnáctiletý Josef Špaček z Prahy. Hru na housle studuje na vyhlášené americké univerzitě .
"Luhačovice jsou jedním z mých největších úspěchů. Neznám totiž jiné houslové kurzy, kde by mezi sebou účastníci soutěžili," řekl po vyhlášení Josef Špaček. Ještě předtím ale stihl vystřihnout skvělé sólo na nový mistrovský nástroj, který obdržel za své vítězství.
Dostal jste nástroj a hned jste na něj musel zahrát. Jaké to je držet v ruce poprvé housle, které neznáte?
Člověk se musí s nástrojem seznámit hned po pár taktech. Po pár minutách hraní se člověk trochu přizpůsobí. Je to trochu problém, když jsou ty housle úplně odlišné.
Takže jste spokojen?
Naprosto.
Jaké je studovat s Václavem Hudečkem?
Každé kurzy jsou pro mne veliká zkušenost. A být s panem Hudečkem je skvělé.
Jak se těšíte na vánoční turné s Václavem Hudečkem?
Moc. To je na výhře asi to nejlepší. Vystupování je to nejvzácnější, co mladý hoslista potřebuje, aby získával zkušenosti a otrkal se.
Kdy jste začal hrát na housle?
Na housle jsem začal hrát poprvé v pěti letech, když jsme bydleli v Brně. Pak jsme se přestěhovali do Prahy a tam jsem pokračoval.
Co vás k houslím vůbec přivedlo?
Pocházím z hudební rodiny. Otec (Josef Špaček, poznámka redakce) hraje na violoncello v České filharmonii. Takže ty hudební základy doma byly.
Bylo to pro vás tedy automatické?
Bylo to pro mne naprosto přirozené. Těžko si dokáži představit život bez houslí.
Co pro vás hra na housle znamená?
Je to úžasné. Nevím, co bych dělal, kdybych neměl housle. Je to pro mne radost i dřina, ale za tu práci to stojí.
Studujete prvním rokem na prestižní americké umělecké škole ...
Je to jedna z nejlepších zámořských škol. Má velice vysokou úroveň. Studuje na ní kolem sto šedesáti studentů. Z toho asi polovinu z nich tvoří zahraniční studenti. Zbytek jsou Američané.
Dostat se na takovou školu bylo určitě hodně těžké.
Byly to nejnáročnější zkoušky, které jsem kdy dělal. Byly dvoukolové a když jsem se loni hlásil, tak přijímali ze stovky zúčastněných studentů jen šest.
Hrajete kromě Ameriky i jinde v zahraničí?
Ano, ale zatím spíš v Evropě, například ve Švýcarsku, Německu, Francii nebo Anglii.
Jaký koncertní zážitek byl pro vás největší?
Jeden z těch koncertů, na který opravdu nezapomenu, byl v pražském Rudolfinu. Hrál jsem tam ve svých jedenácti letech s Pražským komorním orchestrem. To byl pro mne opravdu veliký zážitek.
Vyhrál jste mistrovský nástroj. Hrál jste už na tak kvalitní housle?
Teprve se s nimi seznamuji, takže uvidíme, ale myslím si, že budou dobré. Už předtím jsem hrál na velice kvalitní housle. Mám totiž zapůjčený nástroj z dílny italského houslaře z Milána z roku 1710.
Co vás nyní po skončení kurzů čeká?
Budu natáčet svou vůbec první desku. Za čtrnáct dní budu nahrávat čtyři z šesti Ysayových sonát, zbytek se bude dotáčet o Vánocích. Eugen Ysay byl velký houslový virtuos první poloviny dvacátého století. Jeho sonáty jsou jedním z nejslavnějších soudobých děl. Jsou působivé, velice efektní a technicky náročné.
Na závěr Letních houslových kurzů se v Luhačovicích sešli mistr houslista a pedagog kurzů Václav Hudeček, jeho student a vítěz kurzů Josef Špaček a mistr houslař Martin Petlach, který pro nejlepšího mladého houslistu vyrobil mistrovský nástroj.
;)
;)
;)
;)
;)
;)
